Přejít k obsahu

Písmo · Církev · Evangelium

Protestantská apologetika

Na čem stojí víra: na Božím slovu, nebo na církevním nároku na neomylnost? Prozkoumej argumenty týkající se Říma a pravoslaví – důkladně, s oporou v pramenech a s jasným protestantským stanoviskem.

Objevit témata ↓Začít se Sola Scriptura →

35 článků · 102 pramenů a podnětů k hlubšímu studiu · Čeština

Systematicky prozkoumat sporné otázky

Hledej téma, biblické místo nebo námitku. Vyhledávání zahrnuje úplný text článků. „Obě“ znamená, že článek je relevantní pro rozhovor s oběma tradicemi; rozdíly jsou pojmenovány v textu.

35 / 35

13 · Církev a dějiny

Nezničitelná církev: Co Kristus zaslíbil?

Kristus zachovává svou církev. Dokazuje toto zaslíbení zároveň, že se jeho církev plně uskutečňuje pouze v jednom dnešním společenství a že jeho učitelský úřad může učit neomylně? Rozhodující biblická místa si zaslouží přesné zkoumání.

7 min. · OběČíst článek →

Jasné stanovisko. Ověřitelné důvody.

Písmo je naším nejvyšším měřítkem. Církev je povolána Slovo slyšet, uchovávat a zvěstovat. Její učení musí připouštět posouzení podle něj. Tento závazek platí i pro protestantské učitele a vyznání víry.

Zastáváme svobodnou milost: Věčný život se přijímá vírou v ukřižovaného a vzkříšeného Krista. Učednictví, posvěcení, Boží kázeň a odměnu je třeba brát vážně a odlišovat je od základu ospravedlnění. Ne každý článek popisuje konsenzus všech protestantských směrů; rozdíly jsou výslovně uváděny.

Jak články využít v rozhovoru

Nejprve vyjasni konkrétní tvrzení. Přečti si nejsilnější zdůvodnění protistanoviska. Prozkoumej biblické texty a odkazované prameny v souvislostech. Odpověz na námitku a poté se ptej na měřítko, které má platit i pro tvůj protějšek. Ostrost patří do argumentů; osobní pohrdání k pravdě ničím nepřispívá.

Texty pojednávají o hlavních sporných oblastech jako o souvislém úvodu k hlubšímu studiu. Nenahrazují úplné dějiny každého sporu. Tam, kde je výklad sporný nebo historické zjištění podpírá jen omezený závěr, je tato hranice uvedena.

Prameny, vydání a způsob práce →