Námitka
Otec a Syn mají být tentýž Bůh, ale různé osoby. Není to zvláštní logika, která ruší zákon identity pouze pro Trojici?
1. Klasické pravidlo identity je jednoznačné
Jsou-li A s B a B s C v každém ohledu totožné, je A totožné s C. Kdybychom s Otcem, Synem a Bohem zacházeli jako se třemi zaměnitelnými jmény téže osoby, nemohli bychom zároveň zachovat osobní rozlišení.
Nauka o Trojici proto netvrdí, že Otec a Syn jsou tatáž osoba. Výslovně odlišuje otázku jediné božské podstaty od otázky osob. Toto rozlišení samo ovšem ještě není úplnou formální teorií jejich vztahu.
2. Relativní identita je určitý vysvětlující návrh
Přístup například formuluje: Otec a Syn jsou tentýž Bůh, ale nejsou tatáž osoba. Sporné je, zda smí být identita vždy myšlena relativně k určení druhu, nebo zda taková řeč nakonec předpokládá absolutní identitu. Ne všechny varianty přitom zacházejí stejně daleko.
Branson proto odlišuje formální jazyk, interpretaci a pravidla, podle nichž se počítá.[1] Trinitář proto musí otevřeně uvést, které z těchto předpokladů jeho konkrétní model používá. Pouhé opakování „tentýž, ale odlišný“ jako zdůvodnění nestačí.
3. Rozlišení není automaticky porušením pravidla
Jedna a tatáž osoba může mít více vztahů. Z toho ještě nevyplývá Trojice; ukazuje to pouze, že různé vztahové pojmy nelze bez rozdílu počítat jako různé bytosti. Naopak tři oddělené bytosti by nebyly jednou již proto, že je jinak pojmenujeme.
Klasická řeč o skutečných božských vztazích se snaží vyhnout oběma chybám: Rozlišení osob je skutečné, božství přitom není zmnoženo.[2] Zda to moderní teorie identity výstižně formalizuje, musí být zkoumáno na jejím přesném významu, nikoli na mnohoznačném hesle.
4. Model nenese autoritu zjevení
Nemusíme tvrdit, že každá teorie relativní identity je správná. Stejně tak nelze kritiku takového modelu vydávat za vyvrácení všech trinitárních výroků. Zasahuje nejprve příslušnou zkoumanou formalizaci.
Biblický výchozí bod zůstává určitý: Syn je u Otce, není stvořením a má plné božství. Užitečná teorie vysvětluje, jak tyto výroky patří dohromady. Nedostatečná teorie je opravena. To je pojmová odpovědnost, nikoli volná ruka činit rozpory pravdivými náboženskými výjimkami.
Biblické texty v souvislostech
Zdroje a prohloubení
- Beau Branson, No New Solutions to the Logical Problem of the TrinityJournal of Applied Logics 6/6 (2019), s. 1051–1092; zvláště rozlišení identity a pravidel počítání.
- Tomáš Akvinský, Summa theologiaeI, q. 28, a. 3: Skutečné rozlišení protikladných vztahů při nedělené božské skutečnosti.