Námitka
Izajáš 9 by mohl uvádět pouze královské trůnní jméno. Micheáš 5 by mohl mínit dávný davidovský původ Mesiáše. Nepřetěžují se tyto texty, pokud se z nich vyvozuje věčné božství?
1. Izajášovy tituly nelze ukvapeně oslabovat
Izajáš 9 spojuje narozené dítě s mimořádnou vládou a řadou závažných jmen. „Mocný Bůh“ zní v hebrejštině el gibbor. Stejné spojení označuje v Izajášovi 10,21 Boha Izraele. Bylo by proto nezdůvodněné zde prostě předpokládat pevný stupeň hodnosti pod pravým Bohem.
Existují však různé výklady pojmenování: Nese král všechny tituly, nebo formulace obsahuje výrok o Bohu, který jej pojmenovává? Diskutuje se také o reprezentativním královském jazyce. Bezprostřední souvislost a konečné naplnění je proto třeba promýšlet společně.[1]
2. „Otec věčnosti“ nečiní ze Syna osobu Otce
Král může být popsán jako pečující otec svého lidu. Titul pak označuje jeho trvalou, ochraňující vládu. Není již sám o sobě definicí vnitrotrinitárního otcovství. Jinak by každé otcovské označení v Bibli muselo zakládat tutéž osobní identitu.
V křesťanském čtení rozvíjí Izajáš vznešenost přicházejícího Mesiáše. To, že tento Mesiáš je Syn, nezakazuje označit jeho královskou péči jako otcovskou. Vztah k lidu a vztah k božskému Otci jsou odlišné.
3. Micheáš neumožňuje automatický důkaz věčnosti
Micheáš 5,1 hovoří o přicházejícím vládci z Betléma a o jeho původu z dávných časů. Hebrejské obraty mohou označovat velmi staré historické doby. Neznamenají při každém výskytu filozoficky bezpočátečnou věčnost. Spojení s Betlémem a Davidem je proto vážně míněným výkladem znění.[2]
Matouš 2 používá toto místo pro Ježíšovo rodiště a mesiášskou vládu. Jeho uplatnění samo nedokazuje, že každý časový výraz Micheášova místa již vyjadřuje úplnou nauku o preexistenci.
4. Naplnění osvětluje zaslíbení
Nový zákon výslovně zmiňuje Ježíšovu slávu u Otce před světem i jeho postavení Stvořitele. V tomto světle rozpoznává křesťanské čtení plnou hloubku královských zaslíbení. Nemusí k tomu hebrejská slova přetěžovat významem, který jim nenáleží všude.
Izajášovy božské královské tituly mají značnou váhu. Micheášův výrok o původu sám o sobě unese méně než nutný důkaz věčnosti. Toto rozlišení neoslabuje Kristovo božství; zajišťuje, že obhajoba stojí na skutečných výrocích textů.
Biblické texty v souvislostech
Zdroje a prohloubení
- NET Bible, Izajáš 9,6 podle anglického číslováníPoznámky ke královským titulům a soupeřícím členěním věty.
- NET Bible, Micheáš 5,2 podle anglického číslováníPoznámka k významu původu z dávných časů.