Na první bohoslužbě pro mládež GPS, kterou uspořádala FeG Wienhausen, šlo o otázku, která zaměstnává mnoho mladých lidí: Co je svoboda?
Ohlédnutí · 17. června 2016
Svoboda nespočívá jen v tom, že smíme něco dělat. Týká se také otázky, co nás ovládá. Ježíš nás zve do vztahu, který osvobozuje od viny a uschopňuje k novému životu.
Dne 17. června 2016 byla FeG Wienhausen poprvé hostitelem bohoslužby pro mládež GPS. GPS znamenalo „God’s Presence Saves“ – „Boží přítomnost zachraňuje“. Asi se 150 návštěvníky byl prostor velmi dobře zaplněn; atmosféru jsem vnímal jako příjemnou a uvolněnou.
Směl jsem předat poselství na téma „Co je svoboda?“. Na svém životním svědectví jsem ukázal, jak může hledání nezávislosti vést do nových závislostí. Touha rozhodovat o všem sám nás nechrání před tím, abychom byli ovládáni návyky, očekáváními nebo ničivými žádostmi.
Jednoho mladého hosta, kterého někdo přivedl, poselství zvláště oslovilo. Chtěl se svěřit Ježíši, nechal se za sebe modlit a vlastními slovy prosil Boha o odpuštění. Také mnozí další přijali nabídku pastoračního rozhovoru a modlitby, takže byli přizváni další pastorační pracovníci. To nám dalo mnoho důvodů k vděčnosti.
Svoboda od čeho?
Ježíš v Janovi 8,34–36 mluví o otroctví hříchu a svobodě, kterou dává Syn. Hřích je více než vnější problém s pravidly: Utváří náš vztah k Bohu a může ovládat naše jednání. Volání k Ježíši se proto týká i našich hlubokých pout.
Mořská úžina může obrazně znázornit oddělení od Boha. Rozšířené odvozování německého slova „Sünde“ (hřích) od „Sund“ (úžina) však není přesvědčivým zdůvodněním. Obsah pojmu poznáváme z biblických souvislostí.
Svoboda skrze koho?
Evangelium ukazuje na Ježíše Krista, jeho smrt za naše hříchy a jeho vzkříšení. Svobodu od viny nezískáváme tím, že nejprve vytvoříme bezchybnou minulost. Smíme důvěřovat Zachránci, který nám zaslibuje odpuštění a věčný život.
Modlitba může tuto důvěru vyjádřit. Zachraňující moc však nespočívá v určitém sledu slov, nýbrž v samotném Kristu.
Svoboda k čemu?
Galatským 5,13 spojuje svobodu se vzájemnou službou v lásce. Křesťanská svoboda proto není lhostejností vůči druhému. Otevírá možnost oprostit se od neustálého sebeprosazování a jednat k dobrému.
Osobní rozhovory přitom mohou být začátkem. Pro další růst lidé potřebují srozumitelné vyučování, povzbuzující společenství a trpělivé doprovázení.
Tři prohlubující oddíly vysvětlují téma historické zprávy. K přečtení: Jan 8,31–36; 5,24; Galatským 5,13.