27. konference o informatice v Krelingenu nabídla mnoho podnětů k přemýšlení o stvoření, biologické informaci a vědeckém poznání. Zvláště důležitou se pro mě stala otázka, jak spolu souvisejí pozorování a světonázorový výklad.
Ohlédnutí · 26.–29. února 2016
Kdo bere stvoření vážně, smí se dívat pozorně. Křesťanský argument se stává silnějším, když jasně rozlišuje naměřená data, vysvětlující modely a širší světonázorové závěry.
Setkání a otázky
Od 26. do 29. února 2016 jsem se zúčastnil 27. konference o informatice v duchovním vzdělávacím centru v Krelingenu. Víkend nabídl mnoho podnětů k úžasu nad stavbou stvoření a k přemýšlení o jejím vysvětlení.
Zvláště jsem se radoval ze společného stolování s Wernerem Gittem. Mohl jsem přitom otevřít otázky dokazování pomocí přírodních zákonů a vědecké metody. Pro obhajobu víry je důležité rozumět tomu, co argument skutečně ukazuje a jaké další předpoklady potřebuje.
Informace v genech
Harald Binder ze studijního sdružení Wort und Wissen uvedl do světa genů a vývoje genetického výzkumu. Přednáška poskytla podnět k přesnějšímu zpochybnění běžných výroků o dědičné informaci.
Důležitá zásada pro takové diskuse zní: Procentní údaj o genetické podobnosti je srozumitelný pouze spolu s použitou metodou srovnání. Jaké úseky se porovnávají, jaké rozdíly se počítají a jaké oblasti zůstávají nezohledněné? Číslo bez těchto údajů může snadno naznačovat větší jednoznačnost, než jakou poskytuje zkoumání.
Také slovo „informace“ musí být objasněno. Technická měřená veličina, biologická funkce a lidské sdělení nesoucí význam nejsou bez dalšího totéž. Kdo z genetické informace usuzuje na Stvořitele, měl by přechody svého argumentu výslovně vysvětlit.
„Všechen život ze života“
Formule omne vivum ex vivo vyjadřuje základní pozorování rozmnožování a zkoumání samovolného vzniku za běžných podmínek. Pro naše přemýšlení o původu života je toto pozorování významné.
Tím však ještě není historický vznik prvního života po všech stránkách experimentálně rozhodnut. Otázka prvotního vzniku za dřívějších podmínek se liší od otázky, zda dnes za běžných podmínek samovolně vznikají organismy z libovolné neživé hmoty. Argument by měl toto rozlišení odhalit.
Vyznáváme Boha jako Stvořitele života. Toto vyznání však nepotřebuje přehnané tvrzení o tom, co by jediný experiment mohl logicky dokázat pro všechny myslitelné historické situace.
Data a výklad
Vědecká pozorování se vyhodnocují pomocí pojmů, metod a modelů. Proto je užitečné rozlišovat data a výklad. Neznamená to, že bychom ze stejných dat směli libovolně odvodit jakýkoli žádoucí příběh. Některá vysvětlení odpovídají lépe, přinášejí přesnější předpovědi nebo potřebují méně dodatečných předpokladů.
Také je třeba rozlišovat metodický a metafyzický naturalismus. Metodické hledání přirozených příčin v rámci vědeckého zkoumání nedokazuje, že skutečnost jako celek nemůže mít Stvořitele. Teprve toto širší vylučující tvrzení je celkovou světonázorovou tezí.
Co by ukázalo možné vysvětlení
Ukáže-li pokus věrohodnou přirozenou cestu vzniku určitého biologického stavebního prvku, ještě z toho neplyne, že historicky proběhla právě tato cesta. Nevyplývá z toho však ani „vůbec nic“: Možnost takové cesty by pak byla lépe zdůvodněna než dříve.
Poctivé hodnocení proto rozlišuje možnost, pravděpodobnost a skutečný historický průběh. Toto rozlišení chrání jak před ukvapenými naturalistickými závěry, tak před paušálním znevažováním výzkumu.
Láska k pravdě se projevuje také tím, že nepřeháníme dosah dobrého argumentu.
Konference mi zůstává v paměti jako podnětná příležitost klást otázky a přemýšlet dál. Chceme chápat svět jako Boží stvoření, a právě proto pečlivě zacházet s tím, co o něm tvrdíme.
Historická zpráva z konference s prohlubujícím metodickým zasazením do souvislostí. Vysvětlení nejsou doslovným záznamem uvedených přednášejících. K dalšímu čtení: blogový příspěvek „Je evoluční teorie dokázána?“